English

Výroční setkání ACRI přivítal letos Martinický palác

Celoroční aktivity asociace ACRI uzavírá každoročně výroční setkání členských firem. Nejinak tomu bylo i letos, přibližně stovku hostů přivítal Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze. Jako tradičně byl program rozdělený na odborné fórum a neformální setkání s několika překvapeními.

V rámci odborného fóra vystoupil i ředitel odboru železniční a vodní dopravy Ministerstva dopravy Jindřich Kušnír. „Žijeme hlavně čtvrtým železničním balíčkem, máme aktuálně ve sněmovně novelu zákona o drahách, která transponuje tržní pilíř, začínáme se připravovat na transpozici technického pilíře,“ informoval. Podle jeho slov je velmi dobře, že jsme se rozhodli odložit účinnost tohoto balíčku až na poslední transpoziční termín, tedy rok 2020. „Když vidím nepříliš velkou připravenost na úrovni Evropy, myslím si, že pozdější termín je jistější,“ upozornil. Z dalších aktivit MD zmínil přípravu právní úpravy pro bezpilotní metro, přípravu vyhlášky, která má zmírnit příliš přísné požadavky na strojvedoucí a řidiče tramvají či trolejbusů a prosazení určitých úlev pro naše nákladní dopravce v Evropě, aby nemuseli tak brzy a tak rychle přezbrojovat všechny brzdové špalky na svých vagónech.

Příprava rychlých spojení nabrala potřebné tempo

„Připravuje se celá řada studií proveditelnosti, na kterých pracuje SŽDC, velmi aktivní jsme v mezinárodním zakotvení těchto tratí. Klíčové je, že máme podporovatele jejich výstavby na nejvyšších místech,“ zdůraznil dále Jindřich Kušnír. Z konkrétních plánů se připravuje mezistátní smlouva s Německem a Rakouskem o vybudování vysokorychlostního spojení Berlín – Praha – Vídeň a především prezidentská smlouva na zřízení nového železničního spojení přes česko-německou hranici v rámci budování vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Drážďany. Jednání o výstavbě podobné trati do Polska začaly s polskými partnery. Na české železnici jsou již vytipované první úseky, kde by se mohlo v budoucnu jezdit rychlostí až 350 km/hod. Patří mezi ně například úsek Praha-Běchovice – Poříčany, Brno  -Vranovice či Přerov - Ostrava. „Pilotní úseky byly zvolené tak, aby se jednalo o úseky, které nemají žádnou jinou variantu. Nemusí tím pádem čekat na své potvrzení studií proveditelnosti. Každý tento úsek může po dokončení určitou dobu existovat samostatně, nicméně naším cílem musí být co nejrychleji vybudovat kompletní klíčové vysokorychlostní tratě,“ dodal ředitel odboru drážní a vodní dopravy MD.

Klíčové bylo usnesení Poslanecké sněmovny

Předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník vidí za odstartováním rychlejší přípravy vysokorychlostních tratí u nás především průlomové usnesení Poslanecké sněmovny z března minulého roku o budování těchto tratí. „Ukázali jsme, že se na klíčových tématech dokážeme domluvit bez ohledu na politický dres,“ informoval. Podle ředitele odboru strategie SŽDC Radka Čecha bude předcházet výstavbě VRT zrychlení některých úseků současných tratí na 200 km/hod. Mezi první úseky s vyšší rychlostí bude patřit trať mezi Pardubicemi a Chocní či nově otevřený Ejpovický tunel. Pokud jde o samotnou výstavbu prvních úseků VRT, vidí Radek Čech jako reálný termín zahájení stavebních prací rok 2025. „Potřebujeme velkou politickou podporu, zákonů, které nám mohou zkomplikovat plány, je celá řada. Je to velká výzva pro všechny,“ zdůraznil. Stavět VRT ale nestačí, musí být také čím na nich jezdit. České dráhy zatím tak dopředu nehledí, soustředí se na modernizaci a nákup vozidel určených na stávající tratě. „Připravujeme či již probíhají soutěže na osobní vozy i lokomotivy, elektrické i dieselové jednotky. Provedli jsme již celou řadu modernizací našich vozidel, mezi ty velmi povedené patří například modernizace všech sedmi jednotek Pendolino,“ upozornil ředitel odboru kolejových vozidel ČD Rostislav Novák.

Drážní úřad trápí alarmující chování řidičů na železničních přejezdech

Tradičním hostem odborné části výročního setkání bývá ředitel Drážní inspekce Jiří Kolář, který letos upozornil na stále velmi neradostné statistiky nehod na železničních přejezdech. Během loňského roku došlo na české železniční síti k celkem 4648 mimořádným událostem, z toho bylo 171 střetnutí na železničních přejezdech. Usmrceno bylo při nich 35 osob, přičemž dalších 58 bylo těžce raněno. Chování některých řidičů silničních vozidel je stále alarmující. „Dlouhodobé vrásky železnici dělají řidiči silničních vozidel, kteří nejsou schopni respektovat železniční přejezdová zařízení, a tedy ani zákon o provozu na pozemních komunikacích,“ informoval Jiří Kolář. Ministerstvo dopravy v současné době připravuje úpravu bodového systému a s ním související sankce za porušení. Řidičům, kteří vjedou na železniční přejezd v době, kdy tam vjet nesmí, se pravděpodobně zvýší pokuta. Novým hostem fóra letos byl ředitel České agentury pro standardizaci Zdeněk Veselý, jeho úřad totiž vznikl teprve na počátku letošního roku odštěpením od Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). „Zatímco ÚNMZ i nadále působí jako národní normalizační orgán, naše agentura bude vykonávat činnosti spojené se zabezpečováním tvorby, vydávání a distribuce technických norem.

Nahoru