Přihlášení
Zapomenuté heslo?
English

Valná hromada ACRI hodnotila rok 2016

Železniční průmysl patří stabilně k pilířům české ekonomiky a toto postavení potvrdil přes 16procentní pokles tržeb ve srovnání s rokem 2015 i v loňském roce. Příčinou poklesu bylo z velké části nečerpání evropských fondů a také nižší export, který klesl o 11 miliard korun. Obrat firem tohoto oboru sdružených v ACRI loni činil 78 miliard Kč, podíl exportu byl 51 procent. Zaznělo to na valné hromadě ACRI, která se uskutečnila ve čtvrtek 23. března 2017 v budově Ministerstva dopravy ČR.


Výraznou měrou se na poklesu tržeb podílela skutečnost, že skončilo staré programové období EU. Dalším faktorem je, že tuzemský trh se již plně otevřel pro konkurenci a v novém programovém období EU tuzemská vláda nedostatečně podporuje rozvoj železniční infrastruktury. Podle Dopravní politiky ČR pro období 2014–2020 se do roku 2020 nejedná o rozvoj, ale pouze o odstraňování některých kritických řešení naší současné železniční infrastruktury. Tuzemská vláda se stále potýká s faktem nedostatečné podpory rozvoje tuzemské železniční infrastruktury, nedokáže vyvinout potřebné úsilí a připravit dostatečné množství železničních projektů k realizaci tak, aby bylo možné v maximální míře využít dostupné prostředky z fondů EU a tyto podpořit potřebným podílem státních financí.

„Pro letošní rok budeme reflektovat jako ACRI zavádění legislativy 4. železničního balíčku a  čerpání finančních prostředků z fondů EU. Budeme pokračovat v podpoře členských firem v oblasti vědy a výzkumu, aktivně se účastnit projektů ekonomické diplomacie a tradičních prezentací ve společných expozicích na významných veletrzích,“ uvedl předseda předsednictva  ACRI Tomáš Ignačák na valné hromadě ACRI.

Čtvrtý železniční balíček vyvolává otázky

Druhá část valné hromady patřila vystoupení hostů. Evropský parlament dokončil v loňském roce schvalovací proces čtvrtého železničního balíčku a nyní je potřeba tuto novou směrnici zapracovat do národních legislativ. Jak na valné hromadě ACRI uvedl ředitel odboru drážní a vodní dopravy ministerstva dopravy Jindřich Kušnír, nepůjde o jednoduchý proces už jen proto, že směrnice je napsaná velmi obecně a umožňuje různé výklady.

Základním dopadem čtvrtého železničního balíčku na železniční průmysl bude zejména to, že od roku 2019 bude všechna vozidla jednotně schvalovat Evropská železniční agentura (ERA), převezme tak některé kompetence drážních úřadů jednotlivých zemí. „Zatím je otázkou, jak bude fungovat komunikace s ERA, jakým jazykem se bude komunikovat,“ upozornil Jindřich Kušnír. Pokud prý bude pro komunikaci vybrán jeden jazyk (a pikantní je to, že angličtina po odchodu Velké Británie z Evropské unie nebude úředním jazykem žádného členského státu), budou se muset všechny materiály překládat do tohoto jazyka, což by výrobcům výrazně zvýšilo náklady. „My bychom chtěli zachování principu, že každý členský stát má právo komunikovat ve svém jazyce, pak by náklady na překlad nesla ERA,“ pokračoval Kušnír.

Hodinová sazba nebude nutit k řádné aktivitě

Vyřešit se musí také správní poplatky ERA za schválení vozidla. Zástupci agentury zatím přišli s neoficiálním návrhem, aby se jednotlivé úkony zpoplatnily hodinovou sazbou. „Dovedu si představit, jaké výše by tyto hodinové sazby dosahovaly, když agentura sídlí ve Francii, a navíc hodinová sazba nebude nijak motivovat úřad, aby rozhodl co nejrychleji. To je v přímém rozporu se záměrem balíčku zrychlit a hlavně zlevnit celé schvalovací řízení,“ zdůraznil Jindřich Kušnír.

K dispozici jsou miliardy na infrastrukturu i vozidla

Miliardy korun jsou v letošním roce připraveny na investice do železniční infrastruktury i do nových železničních vozidel, přístup k nim je však zejména ve druhém případě poněkud komplikovaný. SŽDC má letos k dispozici na modernizaci i údržbu tratí celkem přes 32,3 miliardy korun z národních zdrojů i evropských fondů. „Máme připraveno několik velkých projektů, záleží na tom, jak dopadne výběrové řízení a zda se budou odvolávat neúspěšní účastníci,“ informoval generální ředitel SŽDC Pavel Surý. Z projektů, které se již začaly realizovat, připomněl zahájení modernizace části třetího železničního koridoru mezi Berounem a Královým Dvorem či zahájení další etapy přestavby železničního uzlu Plzeň. „V blízké době by se měla podepsat smlouva na opravu Negrelliho viaduktu v Praze a snad se podaří vybrat dodavatele i pro modernizaci trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt,“ pokračoval dále Pavel Surý. České dráhy by si rády za evropské peníze pořídily nová vozidla, zatím se ale čeká na vypsání výzvy ze strany ministerstva dopravy. „Máme uzavřené smlouvy na regionální i dálkovou dopravu do roku 2019 a nyní jednáme jak s kraji, tak s ministerstvem dopravy o tom, co bude dál,“  informoval místopředseda představenstva ČD Ludvík Urban.

Novela zákona o drahách přinese řadu změn

Na závěr valné hromady ACRI připomněl ředitel sekce provozně-technické Drážního úřadu Ondřej Fanta novelu zákona o drahách, která vstoupí v platnost od 1. dubna. „Zásadní změnou je rozdělení vleček na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné, jisté změny jsou také v definici místní dráhy. Novou kategorií je dráha zkušební, tam by měl být přesunut testovací okruh ve Velimi, zjednodušilo by se testování na okruhu,“ doplnil. Novela zákona přinese i další změny, vznikne například nový úřad nezávislého regulátora, který sebere část pravomocí Drážnímu úřadu. Ředitel kabinetu náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy Tomáš Píša následně dodal, že se tento vládní resort v poslední době maximálně snaží podporovat ekonomickou diplomacii a pořádá velké množství akcí pro podnikatele.

fotogalerie

Nahoru